Historie školy

Požadavek zpracovat plynule a spolehlivě dějiny školy v Šenově u Nového Jičína je těžko splnitelný. Chybí pro tento účel řada obvyklých písemných pramenů. Snad nejvíce poskytuje zachovalý archivní fond německé obecné školy (od 17. století do roku 1945). Něco málo historických informací nalezneme v archivním fondu české školy. Naproti tomu české školy nemají školní kroniku, konferenční protokoly a v řadách katalogů jsou citelné mezery. Proto ani rekonstrukce dějin v Šenově u Nového Jičína nemůže být úplná a spolehlivá.

Současnost školy

Výuka v základní škole probíhá dle Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Škola má:
  •   9 tříd základní školy s kapacitou 200 žáků
  •   3 třídy mateřské školy s kapacitou 54 dětí
  •   2 oddělení školní družiny s kapacitou 60 žáků

V současné době je průměrný počet žáků ve třídách ZŠ 17. Učebny školy jsou vybaveny didaktickou a audiovizuální technikou, interaktivními tabulemi a kvalitními výukovými programy. Učebny i kabinety jsou propojeny počítačovou sítí napojenou na internet. Škola využívá webovou aplikaci Bakaláři, rodiče zde mají aktuální údaje o rozvrhu, akcích školy, prospěchu a chování žáků a také o přítomnosti žáků ve škole. Webové stánky školy najdete na www.zssenov.cz

Škola se průběžně zapojuje do vyhlašovaných projektů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, do rozvojových mezinárodních projektů, do projektů Comenius a Erasmus+ a také do programů ROP Moravskoslezsko. Z projektových prostředků bylo modernizováno vybavení učeben přírodovědných předmětů, zakoupeny moderní učební pomůcky, vybavena počítačová multimediální učebna a další digitální jazyková laboratoř. Vybavení školy je na velmi dobré úrovni, nabízí kvalitní výuku. Škola má také vlastní školní knihovnu.

Díky poměrně malému počtu žáků ve třídách je umožněn individuální přístup k dětem včetně žáků se zdravotním postižením. Integrovaným žákům se zdravotním postižením se již několik let věnují kromě kvalifikovaných pedagogů také asistenti pedagoga.

Žáci mají možnost se zapojit do mimoškolních činností v podobě zájmových útvarů organizovaných školou a školní družinou (nepovinných předmětů a kroužků), do výuky hry na hudební nástroj ve spolupráci se Soukromou základní uměleckou školou MIS music z Kopřivnice. Žáci do umělecké školy nemusí dojíždět, výuka probíhá v prostorách naší školy.

Archivní fond český

Rok, kdy byla založena v Šenově první škola, není znám. Podle tradice se zprvu vyučovalo v dřevěné budově, která stála na témž místě, kde byla v roce 1814 postavena zděná školní budova (nyní číslo 79). První učitel zde byl ustanoven r. 1747. Ve školní budově byla jen jediná učebna, v níž učil učitel a učitelský pomocník. v roce 1865 byla tato budova rozšířena a zřízena druhá učebna. Roku 1880 byla přestavěna a upravena na školu s třemi učebnami budova č. 20; další dvě učebny byly zde přistavěny v roce 1890. Roku 1902 byly umístěny 2 třídy v další budově, kde byly i dva učitelské byty. Německá obecná škola měla v roce 1918 5 tříd a 2 pobočky. Část dětí šestého až osmého postupného ročníku docházelo do německých měšťanských škol v Novém Jičíně.

Ředitelé školy:

  • 1747 - 1786 Florián Zenger
  • 1786 - 1835 Johann Richter
  • 1836 - 1847 Josef Richter
  • 1847 - 1851 Eduard Richter
  • 1852 - 1886 Konstantin Hawranek
  • 1886 - 1920 Vinzenz Berger
  • 1921 - 1928 Josef Zenner
  • 1928 - 1945 Leo Schichor

Dvojtřídní státní škola obecná

Již dávno před první světovou válkou byla v Šenově početná česká menšina:

  • r. 1880 - 175 Čechů
  • r. 1890 - 229 Čechů
  • r. 1900 - 344 Čechů
  • r. 1910 - 528 Čechů (17,85%)

Protože děti uvědomělých českých rodičů mohly chodit do české školy v Novém Jičíně, muselo zřízení české školy v Šenově ustoupit ohroženějším menšinám v jiných obcích. Teprve po první světové válce se přihlásila česká menšina na základě zákona č. 189/1919 s požadavkem urychleného zřízení české školy. Akci organizoval Dr. František Derka a ředitel měšťanské školy v Novém Jičíně Josef Petrus. Po protahovaném a obtížném jednání bylo navrženo zemské školní radě otevření české školy v bývalé pobočné školní budově č. 222, a tak výnosem z 19.9. 1919 č. 1140/ pres. Bylo oznámeno, že po dohodě s moravským zemským výborem schválil pan předseda zemské školní rady nájem budovy té za měsíční nájemné 350 Kč ročně. Dne 1. července 1919 byl jmenován zatímním správcem školy učitel bývalé Matiční školy v Novém Jičíně Václav Frous. Při zápise dne 5. a 6. července se přihlásilo 131 dětí. Němci - zvláště učitelé - slibovali českým dětem ošacení, obutí, knihy a pomůcky zdarma ; sliby na většinu rodičů neměly vlivu. Školní budovu předali Němci až po rázném zákroku politické správy, ale vydrancovanou, nevyčištěnou, s rozbitými okny. Proti zabrání budovy podali stížnost, ačkoliv měli pro svou potřebu dostatek místností. Dne 1. září 1919 nastoupil na školu druhý učitel - Julius Busek z Větřkovic. Zatimní správce Václav Frous byl 11. září t. r. ustanoven definitivním řídícím učitelem. Škola byla v prvém roce dvojtřídní, od školního roku 1921/22 trojtřídní a od školního roku 1930/31 čtyřtřídní. Protože dosavadní školní budova měla jen dvě učebny, bylo zavedeno na trojtřídní škole polodenní vyučování. Obec se zdráhala budovu prodat; proto bylo roku 1923 zakoupeno stavební místo pro novou budovu české školy, k jejímuž otevření došlo až 15. září 1929. Z úsporných důvodů nebyla však postavena tělocvična a pod společnou střechu byla umístěna i česká mateřská škola (od 1.9.1929). Po zřízení české školy v obci se Němci mstili, kde a jak jen mohli. Falšovali sčítací archy, při reklamacích českých dětí z německých škol podávali rekursy až Nejvyššímu soudu, zaváděli soukromé vyučování pro vyreklamované děti, rozbíjeli okna, přijímání českých přípisů a označení obecního úřadu dvojjazyčným nápisem muselo být vymáháno až u Nejvyššího soudu. Teprve od roku 1933 (po rozpuštění Henleinovy SDP), kdy místní šovinisté pozbyli členství v obecním zastupitelstvu, bylo jednání obecního úřadu a celé německé veřejnosti klidnější a celkem spravedlivé. Při doplňovacích volbách starosty obce byl řídící učitel Václav Froust zvolen 1. náměstkem ; zůstal jím až do okupace. Hned po prvních dnech po příchodu okupantů začala perzekuce Čechů zrušením obecné i mateřské české školy a rodiče byli "přesvědčováni", aby převedli své děti do škol německých. Podařilo se to u 23 dětí, ostatní chodili do české školy v Novém Jičíně. Z písemností české státní obecné školy v Šenově se zachovaly pouze 2 třídní výkazy, z nichž se dovídáme, že 1. třídu s 24 žáky začal v září 1938 vyučovat učitel František Vašica, 2. třídu s 24 žáky učil řídící učitel Václav Froust.

Obecná (národní) škola 1945 - 1953

Po druhé světové válce byla obec osídlena českým obyvatelstvem ponejvíce z okolních obcích, ale i ze vzdálenějšího Valašska. Už 3. září 1945 byla otevřena pětitřídní obecná škola (od školního roku 1948/49 národní škola), jejímž prvním ředitelem byl Jan Mužný. Ačkoliv vlivem stálého stěhování osídlenců dlouho kolísal počet žactva, přece už ve školním roce 1946/47 vzrostla škola o dvě pobočky a počet dětí stále rostl. Ve školním roce 1948/49 se stal ředitelem Karel Horák, který vedl školu až do jejího sloučení s nově zřízenou osmiletou střední školou ve školním roce 1953 /54.

Střední škola v Novém Jičíně - Šenově

Do roku 1949 navštěvovaly šenovské děti měšťanské školy v Novém Jičíně. Od 1. ledna 1949 byl Šenov sloučen s Novým Jičínem v jednu obec a pro školní rok 1949/50 byla zde zřízena střední škola. Prvním ředitelem byl František Komenda.

3. osmiletá střední škola v Novém Jičíně - Šenově

Ve školním roce 1953/54 byly obě školy (národní a střední) spojeny v jeden organizační celek s názvem : 3. osmiletá střední škola v Novém Jičíně - Šenově. Ředitelem školy zůstal František Komenda, jeho zástupcem byl ustanoven Karel Horák. František Komenda byl ředitelem školy až do roku 1959, kdy bylo na škole v 1. až 5. postupném ročníku celkem 10 tříd a 10 učitelů, v 6. až 9. postupném ročníku 9 tříd a 14 učitelů. Obvod školy tvořila městská čtvrt Šenov a obce Kunín a Bernartice. Škola byla umístěna v pěti budovách s 18-ti učebnami, bylo proto třeba učit ve třech třídách na směny. Od 1. února 1960 byl funkcí ředitele pověřen Vladislav Polách, na konci školního roku 1959/60 měla škola 613 žáků. Od 1. 9. 1961 byla škola změněna na školu devítiletou a byl změněn i obvod školy. Ubylo 108 žáků, kteří přešli na nově zřízenou školu v Kuníně, v obvodu školy zůstaly jen Bernartice nad Odrou. Ve školním roce 1963/64 bylo docíleno toho, že na škole nebylo směnné vyučování a do obvodu školy byly navíc přiděleny obce Hůrka, Libhošť a Rybí. Ve školním roce 1964/65 se ředitelem školy stal Václav Röhrich. Až do školního roku 1979/80 měla škola v průměru asi 500 žáků. v roce 1979 ztratila škola budovu č.p. 350 na Dukelské ulici, která byla předána do majetku KNv pro výuku žáků ekonomické školy, žáci z Bernartic byli přeřazeni na ZDŠ do Kunína a někteří žáci z oblasti sídliště byli nuceni přejít na ZDŠ Jubilejní. Tímto zásahem se ze školy 15 třídní stala škola 10 třídní. Bylo vyučováno ve dvou budovách - v budově č. 20 na Školní ulici (8 tříd) a v budově č. 223 na ul. Elišky Krásnohorské (2 učebny). V prosinci roku 1980 umírá Václav Röhrich a od 1. ledna 1981 se ředitelem stává jeho dosavadní zástupce Petr Hajda. V souvislosti s jeho odchodem na ZŠ Tyršova Nový Jičín byla ve školním roce 1981/82 do funkce ředitelky jmenována Anna Čagánková, ve školním roce 1991/92 se ředitelem stal Josef Hanzelka. V letech 1992-1994 byla provedena generální oprava školní budovy, v roce 1996 byly zřízeny v půdní vestavbě dvě odborné učebny pro výuku informatiky a jazyků. Škola je ke dni 21. 3. 1996 zařazena do sítě škol ČR, výuka zde probíhá podle vzdělávacího programu Základní škola.
Je registrována jako jediná ZŠ v obci a jako spádová škola pro žáky z Bernartic nad Odrou.

Po osamostatnění obce, v roce 1994 navštěvovalo školu 157 žáků od 1. do 9. třídy. Ředitelem školy byl pan Josef Hanzelka. Rekonstrukci školy započalo město Nový Jičín ještě před osamostatněním Šenova u NJ. První zastupitelstvo si dalo za úkol rekonstrukci dokončit. Rekonstrukce v hodnotě 12 miliónů korun byla dokončena v roce 1996, 22. listopadu 1996 se ve škole konala oslava u příležitosti otevření půdní nástavby základní školy. V půdních prostorách vznikly 2 nové učebny, jazyková učebna vybavená jazykovou laboratoří a počítačová učebna s devíti žákovskými počítači. Obě učebny jsou pro cca 16 žáků. V roce 1998 byla za cca 100 tis Kč opravena tělocvična. V říjnu 2000 byla škola napojena na Internet prostřednictvím ISDN linky, což umožnilo komunikaci elektronickou poštou. Počítačová síť byla tehdy vytvořena ze 4 počítačů. Od 1. července 2001 byla ředitelkou školy jmenována PaedDr. Jana Bělůnková.

S účinností od 1. ledna 2003 je základní škola samostatným právním subjektem, příspěvkovou organizací. Od 1. října 2007 byla základní škola sloučena s mateřskou školou.
Nový název: Základní škola a Mateřská škola Šenov u Nového Jičína, příspěvková organizace. Funci ředitelky ZŠ a MŠ vykonává nadále PaedDr. Jana Bělůnková.

V červnu 2005 byl poprvé zorganizován sportovní den „O pohár starosty“, tato tradice trvá dodnes. Obec poskytuje žákům ceny i pohoštění.

V létě 2005 byly pro školní družinu zrekonstruovány prostory v přízemí budovy Elišky Krásnohorské 223, školní družina tak získala pro svou činnost samostatné prostory. Od tohoto roku využívá škola pro svou činnost celkem 4 samostatné budovy. V hlavní budově školy Školní 20 jsou učebny 3. – 9. ročníku, v zahradě školy v budově Elišky Krásnohorské 223 jsou učebny 1. a 2. ročníku a školní jídelna – výdejna stravy. Mateřská škola sídlí ve vile na ulici Školní 454.

Povodeň a přívalový déšť 24. června 2009 velmi zasáhl do chodu MŠ. Byl vyplaven suterén MŠ, Mateřská škola obnovila provoz po nutných opravách až v září 2009, a to do Vánoc pouze nouzově.

Ve školním roce 2010/2011 byly prostory školní družiny přestavěny na další oddělení MŠ z důvodu velkého počtu žádostí o umístění dětí v MŠ. Školní družina musela být přesunuta opět do tříd základní školy. Prostředky na provoz školy byly velmi omezené.

Teprve na počátku školního roku 2011/2012 byly pro školní družinu zrekonstruovány další 2 podlaží v budově Elišky Krásnohorské 310, byla rozšířena kapacita školní družiny, do nových prostor byla přestěhována také školní keramická dílna. Finanční situace školy se zlepšila, škola se mohla zapojit také do dotačních programů. Byla zřízena nová multimediální učebna se 24 žákovskými počítači a interaktivní tabulí.

V létě 2013 prošel celý areál školy velkou rekonstrukcí. Bylo provedeno zateplení školy a výměna oken v hlavní budově školy a ve školní družině. Ve školní zahradě bylo vybudováno nové dětské hřiště. V červenci 2014 byla provedena výměna oken a zateplení na malé budově školy, Elišky Krásnohorské 223 a bylo vybudováno klecové multifunkční sportoviště.

V létě 2015 bylo provedeno zateplení mateřské školy na ulici Školní 454, školka zazářila v novém „kabátě“ a následně byla zahájena přestavba zahrady školky dle projektu „Zahrada v přírodním stylu“ se spoustou nových hracích prvků, jako jsou například lanové prvky, kladinky, lavičky, houpačky, skluzavka apod. Zahradu zkrášluje také nové ohniště, totém, potůček, bylinková spirála nebo vrbový tunel. Přestavba zahrady byla dokončena v prosinci 2015 a slavnostní předání proběhlo v rámci Dne dětí v červnu 2016.

V roce 2016, během letních prázdnin, byla provedena rekonstrukce otopné soustavy, výměna kotlů, rozvodů i radiátorů na budově Školní 20, v říjnu 2017 byla provedena sanace stěn, izolace a odvedení vody ze sklepních prostorů této budovy.

7. února 2018 byla zbourána tělocvična školy a na jejím místě vyrostla sportovní s prostornou chodbou, která spojila obě budovy školy v jeden celek. Stavba byla ukončena a zkolaudována v listopadu 2018. Škola tak získala nejen velkou moderní sportovní halu s nářaďovnou, se sociálním zázemím, ale také nové prostory pro šatny žáků v chodbách, 2 kabinety, v rámci projektu byla i zvětšena žákovská kuchyňka. V období letních prázdnin 2019 byly upraveny prostory kolem školy, dobudovány chodníky, zpevněné plochy pro parkování a bezpečné zastavení. Za školou bylo nově vybudováno hřiště pro míčové hry s umělým povrchem, doskočištěm a krátkou běžeckou dráhou. Hřiště je určeno žákům školy a bude jim v případě příznivého počasí přístupné i o velké přestávce.

Archivní fond německý

V raných stoletích bylo vzdělávání v rukou církve. Čtení a psaní nebylo lidem umožňováno. Šlechta a kupci měli možnosti navštěvovat klášterní školy. Teprve tridentský koncil (1445 - 1465) rozhodl, že faráři budou učit náboženství všechny děti. V Šenově byly v roce 1573 nově upraveny vztahy mezi farářem a učitelem. Bylo to v době, kdy u nás kázali luteránští kazatelé. Kolem roku 1626 začali přicházet jezuité, kteří se stávali majiteli statků. Nadále vedli školy oni. Učitel byl zároveň varhaníkem a farářským pomocníkem. Učil děti zpěvu, čtení, psaní a počtům a dostával školné. V roce 1747 bylo přesně určeno, co mu přísluší (z obou obcí). Školou bývala někdejší fara vedle kostela. Byla to dřevěnice, uvnitř byla jedna místnost o devíti sahách krychlových, strop byl podepřený silným dřevěným sloupem. Učitel měl učebnu a byt, kromě toho pole a nějaký dobytek. O reformu ve školství se postarala císařovna Marie Terezie /1774/ a pak její syn císař Josef II., která roku 1781 zavedl nucenou ( povinnou) školní docházku pro všechny děti od 6 do 12 let. Kolem roku 1816 se postarala o šenovské školní záležitosti hraběnka Truchsess Zeil z Kunína. Byla postavena nová škola. Od roku 1867 přechází školství pod obec. Školní inspektor, volený výborem obce, měl s farářem vliv na místní školu. Na parcele č. 20 se začala stavět nová škola přes protest faráře. Rozhodl o tom sedlák Jakob Stark / č. 129/, který v tomto čase předsedal školní radě. 1895 - pětitřídní přístavba. Přicházeli dělníci s rodinami, stoupala porodnost a škola začala být v roce 1900 malá. Zásluhou obecního školního výboru bylo rozhodnuto postavit novou školu ve středu obce. 3+1/3 měřice půdy bylo odkoupeno od dvora č. 117. Roku 1901 rozhodla komise okresní školní rady, že ve 4 třídách bude 85 dětí. Dále bylo rozhodnuto, že žáci 3. třídy zůstanou dále ve škole - i když měli již ve skutečnosti odejít. Byla zřízena 4. par. třída.

1905/1906 - rozdělení 1.třídy a zřízení 5.třídy

1907 - ve škole bylo 182 hochů a 192 dívek

1913-1914 - 360 žáků

roku 1919 se rozhodlo pro českou menšinovou školu. Proto byla škola č. 320 rozšířena a postavena tělocvična a školní kuchyň.

Učitelé a řídící učitelé šenovské obecné školy

Jméno prvního učitele není známé, přesto se od roku 1573 vyskytoval. Roku 1669 tu byl nějaký Georg Bernhard, 1727 Franz Nitschann, 1747 Florian Langer. 6. 4. 1786 přichází do farské školy Johann Richter. V té době už byla školní místnost malá, tak si pronajal v domě č.152 v Kuníně místnost, na pomoc si vzal učitelského pomocníka, a tak se podařilo dát všem dětem předepsané školní vzdělání. Byl velmi muzikální a jeho notové zápisky i s vlastními skladbami byly ještě v roce 1945 přístupné. Učil 47 let a zemřel roku 1833 ve věku 73 let. Školu pak převzal jeho syn Emilián Richter, který zemřel 1847. Byl dobrým varhaníkem a svůj volný čas trávil u varhan. Konstantin Hawranek za Štramberku byl dalším řídícím učitelem. Zavedl nové vyučovací metody, byl vynikajícím vedoucím na kruchtě, měl ale řadu nepříjemností během stavby školy a velmi tím trpěl. Po třiceti letech učení odešel do penze a zemřel roku 1912. Vinzenz Berger přebírá školu v době, kdy počet žáků prudce vzrostl a působí tu ke všeobecné spokojenosti obyvatel do roku 1919.

1919 - řídící Zenner

Další řídící : Gold, Leo Schichor

Učitelé : Freissler, Kubiena, Kalich, Brosch, paní Kalíšková