Historie školy

Archivní fond německý

Archivní fond český

Archivní fond české školy Historie školy

Počátky školství v Šenově u Nového Jičína

Rok, kdy byla založena v Šenově první (německá) škola, není znám. Podle tradice se zprvu vyučovalo v dřevěné budově, která stála na témž místě, kde byla v roce 1814 postavena zděná školní budova (nyní číslo 79).

První učitel zde byl ustanoven r. 1747. Ve školní budově byla jen jediná učebna, v níž učil učitel a učitelský pomocník. v roce 1865 byla tato budova rozšířena a zřízena druhá učebna.

Roku 1880 byla přestavěna a upravena na školu s třemi učebnami budova č. 20; další dvě učebny byly zde přistavěny v roce 1890.

Roku 1902 byly umístěny 2 třídy v další budově, kde byly i dva učitelské byty.

Německá obecná škola měla v roce 1918 5 tříd a 2 pobočky. Část dětí šestého až osmého postupného ročníku docházelo do německých měšťanských škol v Novém Jičíně.

Ředitelé školy :

  • 1747 - 1786 Florián Zenger
  • 1786 - 1835 Johann Richter
  • 1836 - 1847 Josef Richter
  • 1847 - 1851 Eduard Richter
  • 1852 - 1886 Konstantin Hawranek
  • 1886 - 1920 Vinzenz Berger
  • 1921 - 1928 Josef Zenner
  • 1928 - 1945 Leo Schichor

zpět

Dvojtřídní státní škola obecná

Již dávno před první světovou válkou byla v Šenově početná česká menšina:

  • r. 1880 - 175 Čechů
  • r. 1890 - 229 Čechů
  • r. 1900 - 344 Čechů
  • r. 1910 - 528 Čechů (17,85%)

Protože děti uvědomělých českých rodičů mohly chodit do české školy v Novém Jičíně, muselo zřízení české školy v Šenově ustoupit ohroženějším menšinám v jiných obcích.

Teprve po první světové válce se přihlásila česká menšina na základě zákona č. 189/1919 s požadavkem urychleného zřízení české školy. Akci organizoval Dr. František Derka a ředitel měšťanské školy v Novém Jičíně Josef Petrus. Po protahovaném a obtížném jednání bylo navrženo zemské školní radě otevření české školy v bývalé pobočné školní budově č. 222, a tak výnosem z 19.9. 1919 č. 1140/ pres. Bylo oznámeno, že po dohodě s moravským zemským výborem schválil pan předseda zemské školní rady nájem budovy té za měsíční nájemné 350 Kč ročně.

Dne 1. července 1919 byl jmenován zatímním správcem školy učitel bývalé Matiční školy v Novém Jičíně Václav Frous. Při zápise dne 5. a 6. července se přihlásilo 131 dětí. Němci - zvláště učitelé - slibovali českým dětem ošacení, obutí, knihy a pomůcky zdarma ; sliby na většinu rodičů neměly vlivu.

Školní budovu předali Němci až po rázném zákroku politické správy, ale vydrancovanou, nevyčištěnou, s rozbitými okny.

Proti zabrání budovy podali stížnost, ačkoliv měli pro svou potřebu dostatek místností.

Dne 1. září 1919 nastoupil na školu druhý učitel - Julius Busek z Větřkovic. Zatimní správce Václav Frous byl 11. září t. r. ustanoven definitivním řídícím učitelem. Škola byla v prvém roce dvojtřídní, od školního roku 1921/22 trojtřídní a od školního roku 1930/31 čtyřtřídní. Protože dosavadní školní budova měla jen dvě učebny, bylo zavedeno na trojtřídní škole polodenní vyučování. Obec se zdráhala budovu prodat; proto bylo roku 1923 zakoupeno stavební místo pro novou budovu české školy, k jejímuž otevření došlo až 15. září 1929. Z úsporných důvodů nebyla však postavena tělocvična a pod společnou střechu byla umístěna i česká mateřská škola (od 1.9.1929).

Po zřízení české školy v obci se Němci mstili, kde a jak jen mohli. Falšovali sčítací archy, při reklamacích českých dětí z německých škol podávali rekursy až Nejvyššímu soudu, zaváděli soukromé vyučování pro vyreklamované děti, rozbíjeli okna, přijímání českých přípisů a označení obecního úřadu dvojjazyčným nápisem muselo být vymáháno až u Nejvyššího soudu.

Teprve od roku 1933 (po rozpuštění Henleinovy SDP), kdy místní šovinisté pozbyli členství v obecním zastupitelstvu, bylo jednání obecního úřadu a celé německé veřejnosti klidnější a celkem spravedlivé. Při doplňovacích volbách starosty obce byl řídící učitel Václav Froust zvolen 1. náměstkem ; zůstal jím až do okupace.

Hned po prvních dnech po příchodu okupantů začala perzekuce Čechů zrušením obecné i mateřské české školy a rodiče byli "přesvědčováni", aby převedli své děti do škol německých. Podařilo se to u 23 dětí, ostatní chodili do české školy v Novém Jičíně.

Z písemností české státní obecné školy v Šenově se zachovaly pouze 2 třídní výkazy, z nichž se dovídáme, že 1. třídu s 24 žáky začal v září 1938 vyučovat učitel František Vašica, 2. třídu s 24 žáky učil řídící učitel Václav Froust.

zpětnahoru

Obecná (národní) škola 1945 - 1953

Po druhé světové válce byla obec osídlena českým obyvatelstvem ponejvíce z okolních obcích, ale i ze vzdálenějšího Valašska.

Už 3. září 1945 byla otevřena pětitřídní obecná škola (od školního roku 1948/49 národní škola), jejímž prvním ředitelem byl Jan Mužný.

Ačkoliv vlivem stálého stěhování osídlenců dlouho kolísal počet žactva, přece už ve školním roce 1946/47 vzrostla škola o dvě pobočky a počet dětí stále rostl. Ve školním roce 1948/49 se stal ředitelem Karel Horák, který vedl školu až do jejího sloučení s nově zřízenou osmiletou střední školou ve školním roce 1953 /54.

zpětnahoru

Střední škola v Novém Jičíně - Šenově

Do roku 1949 navštěvovaly šenovské děti měšťanské školy v Novém Jičíně.

Od 1. ledna 1949 byl Šenov sloučen s Novým Jičínem v jednu obec a pro školní rok 1949/50 byla zde zřízena střední škola. Prvním ředitelem byl František Komenda.

zpětnahoru

3. osmiletá střední škola v Novém Jičíně - Šenově

Základní devítiletá škola na Dukelské ul. v Novém Jičíně.

Ve školním roce 1953/54 byly obě školy (národní a střední) spojeny v jeden organizační celek s názvem : 3. osmiletá střední škola v Novém Jičíně - Šenově. Ředitelem školy zůstal František Komenda, jeho zástupcem byl ustanoven Karel Horák.

František Komenda byl ředitelem školy až do roku 1959, kdy bylo na škole v 1. až 5. postupném ročníku celkem 10 tříd a 10 učitelů, v 6. až 9. postupném ročníku 9 tříd a 14 učitelů. Obvod školy tvořila městská čtvrt Šenov a obce Kunín a Bernartice. Škola byla umístěna v pěti budovách s 18-ti učebnami, bylo proto třeba učit ve třech třídách na směny.

Od 1. února 1960 byl funkcí ředitele pověřen Vladislav Polách, na konci školního roku 1959/60 měla škola 613 žáků.

Od 1. 9. 1961 byla škola změněna na školu devítiletou a byl změněn i obvod školy. Ubylo 108 žáků, kteří přešli na nově zřízenou školu v Kuníně, v obvodu školy zůstaly jen Bernartice nad Odrou.

Ve školním roce 1963/64 bylo docíleno toho, že na škole nebylo směnné vyučování a do obvodu školy byly navíc přiděleny obce Hůrka, Libhošť a Rybí.

Ve školním roce 1964/65 se ředitelem školy stal Václav Röhrich. Až do školního roku 1979/80 měla škola v průměru asi 500 žáků. v roce 1979 ztratila škola budovu č.p. 350 na Dukelské ulici, která byla předána do majetku KNv pro výuku žáků ekonomické školy, žáci z Bernartic byli přeřazeni na ZDŠ do Kunína a někteří žáci z oblasti sídliště byli nuceni přejít na ZDŠ Jubilejní. Tímto zásahem se ze školy 15 třídní stala škola 10 třídní. Bylo vyučováno ve dvou budovách - v budově č. 20 na Školní ulici (8 tříd) a v budově č. 223 na ul. Elišky Krásnohorské (2 učebny).

V prosinci roku 1980 umírá Václav Röhrich a od 1. ledna 1981 se ředitelem stává jeho dosavadní zástupce Petr Hajda. V souvislosti s jeho odchodem na ZŠ Tyršova Nový Jičín byla ve školním roce 1981/82 do funkce ředitelky jmenována Anna Čagánková, ve školním roce 1991/92 se ředitelem stal Josef Hanzelka.

V letech 1992-1994 byla provedena generální oprava školní budovy, v roce 1996 byly zřízeny v půdní vestavbě dvě odborné učebny pro výuku informatiky a jazyků.

Škola je ke dni 21. 3. 1996 zařazena do sítě škol ČR, výuka zde probíhá podle vzdělávacího programu Základní škola.
Je registrována jako jediná ZŠ v obci a jako spádová škola pro žáky z Bernartic nad Odrou.

zpětnahoru

Chybí Vám tady nějaké informace ?